Click  for larger version   
         photograph by Sheri Nakken

     (photographed November 1992 by Bruce Rawles )

Vrchní mašina vpravo může znázornovat téměř cokoliv - loď, vznášedlo, tank, ba i létající talíř, či vimanu (létající stroj z indické mytologie). Pod ní se rýsuje rozměrné letadlo, anebo vzducholod, jež snad nese velký předmět ke stroji pod sebou. Zdalipak by to mohla být vzdálená obří lod?
Tato scéna vzbudila dost velkou senzaci v devadesátých letech, ale Egyptologové v ní záhy rozlišili minimálně dvojí navzájem se překrývající hieroglyfické nápisy. Tak se naskytlo prosté vědecké vysvětlení: To co vidíme je palimpsest, i.e., náhodná iluze. Na počátku byly nějaké původní glyfy, jež pak byly zakryty sádrou, a zaměněné za jiné glyfy, vyryté částečně do kamene a částečně do sádry. Eventuálně, sádra se vydrolila a překrývající se hieroglyfy se začaly jevit jako obrazy moderních strojů.. 

Libo nelibo, nedá se upřít, že tato imagérie se zdá skomponovaná ze standartních hieroglyfů. Přesto je nutné podotknout , že některé jsou podivně deformované. Takže, má toto být poslední slovo?

Zakopaný Pes

Oč tu vlastně jde? O to, že výjev je palimpsest, a ne jediná ucelená práce? Zdánlivě ano, ale kdyby nešlo o palimpsest, hrálo by to roli? Samozřejmě, ze ne. Abydoská scéna by nikdy nebyla posuzována jako taková, nýbž byla by odsouzena extrapolací ze zbytku reality, jež se prezentuje jako monolitický protiklad. Verdikt by ji nadále prezentoval jako výsledek náhodných, chaotických sil. Vžitá konzervativní shoda názorů není žádný přelud. V tomto světě je mnoho poměrně relevantních kontroverzí, jako například "vimany" a všechny byly zavrženy. Tudíž, právem, čí neprávem, Abydoská scéna se zdá být předsouzena pro smetiště divných avšak vysvětlitelných kuriozit.
Po redukci Abydoské scény na filosofický problém Pořádku & Chaosu, můžeme mít pocit jakoby nás starodávní umělci zradili. Snad věděli cosi co my ne a v podstatě se rozhodli trýznit budoucí diváky jako nás pravdivými odrazy reality, které jsou však bezcenné z vědeckého hlediska jako důkazy. Je to ale skutečně tak?

Pořádek & Chaos

Před kapitulací, bychom přece jen měli přezkoumat základní předpoklady archaeologů a historiků v tomto případu. Hlavní mezi nimi je chaos, jakožto tvůrčí síla za Abydoskou scénou. To platí zvlášt, když jde o palimpsest, jenž je chaotický z definice. Pokud by scéna nebyla palimpsestem, pak by zároven nemohla být hieroglifickou a tudíž by musila být uměním - a umění je nejen o realizmu ale i o představivosti a fantazii. Skončili bychom na směsi fantazie a zákonů náhody a závěr by se nelišil.
Zhodnocení: Současná vědecká shoda záleží na předpokladu Chaosu jakožto tvořivé síly za scénou Abydoské  Helicoptéry. Zmaření  této shody závisí na důkazu, že podstata glyfů není poddána chaotickým silám ale naopak racionálnímu pořádku. Nejenom, že musíme dokázat, že předměty glyfů byly stvořeny umyslně, ale zároven je nutné určit, že tvůrce byl více než pouhý umělec. Aby glyfy znamenaly něco vědecky, musely by být stvořeny na zakázku, skonstruovány a nadány přesným pořádkem. Potom by tyto glyfy něco znamenaly. Geometrická konstrukce glyfů črtá paralely se sestrojováním vyspělé technologie transportace, zde zjevené. 

Badatelé nikdy neanalyzovali Abydoskou scénku z hlediska geometrie díky a priori jistotě, že to prostě nebylo potřebné. Poté co jsem se před léty krátce zapletl do diskuze o Abydoské Helicoptéře, která tehdy zuřila na Usenetu jsem ale takové nutkání pocítil. Cím víc jsem dumal, tím víc se mi egyptologické rozluštění námětu jevilo nepřirozené a nelogické, napaříklad kategoricky znějící příspěvek do diskuze od jedné všeobecně uznávané učenkyně: 

1998, Usenet Subject:  Re: India & UFOs - a pict of helicopter,  etc. Translatiions?
Usenet groups: sci.archaeology, sci.skeptic, alt.alien.visitors, soc.history.ancient 

 Katherine Griffis-Greenberg (Deus ex Machina) napsala:

> ..................................It is acknowledged by all (AFAIK), that it is a
> carved limestone that  was altered in antiquity with plaster, to give a
> new meaning to the phrases.  That is, BTW, part of the definition of
> a palimpsest, of which these inscriptions are a prime example.

<snip rest>

překlad

> ..................................jest všemi uznáno (pokud vím), že se jedná o
> rytý vápenec, který byl v antické době upraven sádrou, aby nadal
> nápisům nový význam.  Toto jest mimochodem součástí definice 
> palimpsestu, čehož jsou tyto nápisy primární ukázkou.

<zbytek vynechán>

> Pozdrav.
> Katherine Griffis-Greenberg"  členka,   Americké Výzkumní Středisko v Egyptě
> Mezinárodní Egyptologická Společnost, Universita Alabamy, Birmingham  
> http://www.geocities.com/Eureka/1692/index.html

Abych registroval svou rezervovanost vůči egyptologickému přístupu k záhadě Abydoské Helikoptery, umístil jsem svou poslední odpověd Katherine na webu. Tam jsem to nechal plavat dokud jsem s notným překvapením neuviděl, že věc vychází na prvním místě při hledání v Googlu na hesla  "Abydos" a "helicopter". Znenadání v záři reflektorů, článek nutně potřeboval zkvalitnit. 
Geometrická analýza už občas poskytla klíče k tajemstvím umění. Neslyšel jsem, že by byla aplikovaná na Abydoské glyfy a tak jem se rozhodl si to zkusit. Import obrázku do programu CAD (Computer Assisted Drafting) mi umožnil pracovat s precizností. Při práci s kontroverzním starodávným uměním jsem dříve už dvakrát úspěšně otestoval hypotézu, že autoři  obrazů zvoucích k zamyšlení je laskavě potvrdili  smysluplnými a odvoditelnými metodami nárysu.

seat1.htm                            namon.htm

V obou případech, Zlatý řez hrál hlavní roli, tudíž dostal přednost i pro Abydoské glyfy. Už jsem si i všiml, že některé obdélníky v rytině silně připomínají ty zlaté.

Egyptané Znali Zlatý Rez - Rekonstrukce jako Důkaz

Místo chaosu, Abydoská Helikoptéra je naopak pečlivě uvážené dílo. Má uspořádání nejvyšší úrovně, zakládá se na historicky slavném Zlatém řezu. O vysvětlení palimpsestem není vůbec řeč, protože člověk si může prostě spustit  CAD program, a zpaměti lehce rekonstruovat plochu pod helikoptérou v precizních proporcích. Rytina využívá  Geometrii, a plán plochy je variací na základní Zlatý řez, s důrazem na Zlaté obdélníky. Míra schopnosti vytvořit daný předmět je i mírou pochopení. Pouhopouhé názory lze jen stěží měřit.
Pro začátek, zdejší zlaté obdélníky vypadají nadějně a přímo si žebrají o přezkoušení. K testům plochy pod helikoptérou pro zlaté proporce jsem vyšel z předpokladu, že průměr níže zobrazeného polokruhu byl výchozí jednotkou konstrukce.

1 - jednotka (polo)kruh 
2 - osa
                               

nad - Polokruh v glyfu vypadá zcela precizně po testu kružnicí. 


Obvyklá konstrukce začíná šesti kroky, jako v diagramu nahoře. Kruhy  '4', and '5' pomáhají obdržet osový kříž, pak jsou vyřazeny. Dále si můžeme vybrat ze dvou postupů, které vytvoří Φ-poměr v pozici. Diagram dole používá velký zelený kruh soustředný s červeným kruhem.
Malý žlutý kruh nahoře představuje polokruh z glyfu a v diagramu dole dostal červenou barvu. Zelený kruh shora je níže nahrazen modrým čtvercem.

dole - Diagram klasického Zlatého řezu byl vnesen do obrazu z Abydosu úpravou jednotkové kružnice na stejnou velikost s polokruhem z obrazu. Jak je vidět, tento pokus uspěl přímo kouzelně.

Díváme se na důkaz, že glyfy jsou proporcionální Zlatému řezu podél horizontální osy. Plocha pod helikoptérou je rozdělena svislými líniemi do Φ proporcí. 

Pokud se poloměr polokruhu počítá jako 1, šíře řady šesti sloupů podél horizontalní osy se rovná (Φ²)  2.618..  
Od polokruhu podél osy doleva postupně vidíme následující vzdálenosti   

  0.5  ←→ 0.5 ←→ Φ-1 (0.618..)   ←→  Φ-1 x Φ-1 (0.381966..)   ←→ Φ-1  

a kombinované vzdálenosti jako

    1   ←→  Φ (1.618..)   ←→  2   ←→    Φ² ( 2.618..)

Nahoře - čtverec rozdělený zlatou mřížkou

Ctverec jenž jsme použili pro Zlatý řez se hodí i na čtvercovitou formaci sloupů a trojúhelníků.
V přesunu na současnou pozici, čtverec rotuje 45 stupnů, a posouvá se k levé hranici plochy. Pak se posune dolů, tak aby osa x byla jeho horní linií Zlatého řezu (dole).

Tento čtverec se pak hezky překrývá s čtvercovitým útvarem sloupků a trojúhelníků v rytině ze tří stran, ale na horní straně je tato přesnost omezena na několik bodů. Ovšem, toto bohatě vynahradí přesnost Φ-obdélníků uvnitř.
Je na čase zdůraznit, že právě trojúhelníky určují šíři tohoto čtverce, a jeho rozdělení na zlaté proporce. Podle egyptologické chronologie, sloupky tu byly první, ale v souladu s rekonstrukcí Zlatým řezem, bez zdejšího čtverce by to nešlo a ten je vytyčen právě trojúhelníky! Tato skutečnost jasně vyvrací egyptologickou domněnku, že tyto jsou pozdější. 



Horizontalní linie z E a F, s vertikální linií z H dělí čtverec na zlaté proporce. Linie jsou dané zároven vršky a spodky prostřední řady trojúhelníků, spodky hořejších sloupků, a horními okraji vnitřních obdélníků vlevo dole. Ctverec obsahuje ne méně, než osm Zlatých obdélníků, plus odpovídající čtverce. Všechny s rytinou krásně ladí. 

• Dva velké zlaté obdélníky: horizontální šířka = 2.618.. jednotek, výška = 1.618 units 
• Zlaté obdélníky bázující na jednotkovém kruhu (základna 1 jednotka, výška 0.618)

Je možné znovu stvořit zlatý obdélník, který vytváří hranice plochy pod helikoptérou, protože jeho levý spodní roh je totožný s rohem výše zmíněného čtverce. Tentýž velký obdélník pod helikoptérou je také "čirou náhodou" perfekním kontejnerem pro oba hořejší stroje vpravo, pokud vidíme ten nižší jako letadlo transportující zavěšený objekt.  Rytá horizontální osa letadla je současneě linií Zlatého řezu pro tento obdélník. 
Obdélník nalevo ukazuje pět menších zlatých obdélníků a všechny ladí s rytinou. Celá plocha pod helikoptérou vytváří perfektní Zlatý obdélník, jestliže břicho helikoptéry spočívá na vrchní linii obdélníku, ačkoliv je obtížné uvidět to v takovémto rozlišení. Na štěstí, tento skvělý soulad je snadné spozorovat ve zvětšenině dole.

Část linie obdélníku byla odstraněna, protože zacláněla linii břicha helikoptéry. Shoda je viditelně dokonalá. S výbornou shodou na dalších třech stranách v mysli, lze říci, že tento obdélník je vysoce precizní.

Další zvětšenina předvádí jak ten druhý obdélník vpravo nahoře také patří do obrazu. 

Rozvržení  - Rámování>

Jakýkoliv objekt lze umístit do rámu a ekvivalentem pro Abydoské stroje by byly pravoúhlé rámy, jejichž rozměr by měl být určen samotnými objekty.

Tento obdélník umistuje společně

V ilustraci nahoře je šest obdélníků. Všechny jsou zlaté, rýsované v CADu.
zajímavé postřehy:
a - Celá plocha pod helikoptérou je obsahem zlatého obdélníku
b - helikoptéra i člun/tank sedí na zlatých obdélnících
c - žluté obdélníky jsou stejně veliké
d - žlutý obdélník vpravo dole zahrnuje dokonalý čtverec a a menší obdélník.  Přidat anebo ubrat čtverec ze zlatého obdélníku, to stvoří další zlatý obdélník.  Takže, ten malinký obdélník je rovněž zlatý!

V každém ze čtyř Φ-obdélníků nahoře (dva žluté, dva bleděmodré, se zákkladnami rovnajícími se základně polokruhu) je vyrytá linie, jež jej dělí na čtverec a další zlatý obdélník. Celkem tu je osm zlatých obdélníků. Prokazatelně, celá plocha je pečlivě naplánovaná.

Přesah mezi pravoúhelníky vymezuje tlouštku sloupů pro rekonstrukci. 

                                        Dvě rekonstrukce

1) V podstatě můžeme rekonstruovat plochu pod helikoptérou z nashromážděných poznatků, tak jak to vidíme dole.

2)  V zobrazení Abydoské Helikoptéry je možné narýsovat vizuálně dokonalé zlaté obdélníky, čtverce, jakož i dělit úseky do zlatých proporcí prostým spolehnutím na navedení okraji a hranicemi obrazu.

Vidí se tu hezké sešikování, které by v palimpsestu prostě nemělo být

Závěr

Geometrický rozbor obrazu Abydoské Helikoptery má ted podstatnou vědeckou hodnotu, v což jsem od počátku doufal. Při nejmenším, poskytuje solidní podklad k racionálnímu nesouhlasu s panujícím vědeckým stanoviskem. Předvádí pozoruhodné matematické vlastnosti zobrazení, jež nasvědčují, že se nejedná o palimpsest.  
Navíc, tento rozbor se stal ve své době už třetím příkladem v mém výzkumu konstruovaného starodávného umění, který pojednával o Zlatém řezu. Od prahistorické Francie před 14,000 lety, k liniím Nazky, po Abydoský chrám, matematická spojitost je zřetelná. Rozbor Abydoské Helikoptéry zároven nabízí celkem jednoduchý a lehce srozumitelný příklad mé snahy z předcházejících dvou případů, o kterých musím doznat, že jsou náročnější na pochopení. Ovšem právě ty mě vybavily předvídavostí pro tento případ, jenž pak doslova hladce proplul k úspěšnému závěru. Všechny tři studie jsou totožné v tom, že se jedná o obrazy sestrojené do velké míry technikami Zlatého řezu. Jen ty dva dřívější objevy jsou ale založeny na přesně stejné unikátní myšlence - vhodně zvané "Pečet Atlantidy".
Díky Abydosu jsem získal větší zájem o Egypt a tak jsem později dospěl k úspěšnému vyřešení matematické metody za půdorysem Gizy, tzn., třech obřích pyramid Gizy, ve kterém se kupodivu znovu opakuje jeden z hlavních motivů prvnich dvou objevů - ta nejrychlejší (přesná) metoda konstrukce pěticípé hvězdy . Nakonec zbývá nutnost vyrovnat se s důsledky těchto čtyř objevů podporujících reálnost celé škály fantastických domněnek o naší minulosti. Je rozumné předpokládat, že kdysi kdesi byla vysoce vyvinutá prahistorická civilizace. Bylo to na této planetě? To bohužel nevím. Byla i pokročilá létající technika. Bylo také kodování matematických informací do umění.  Domyslit si ostatní nechávám na čtenáři.  

Předpověd'

• Průměr jednotkové kružnice se ukáže být základní jednotkou délky použité v chrámu,
  anebo
•  jednotka délky použité v chrámu se určí dosazením formace "Kužel & Čtverec" (naučenou ze studia La Marche a Nazky) přes čtverec z naší Abydoské konstrukce, a bude odpovídat jednotkám La Marche a Nazky.  Toto by dále dokázalo přímé spojení mezi  La Marche, Nasca, and Abydos.

 © Jiri Mruzek
  Vancouver, BC, Canada  Napište mi na mé celé jméno ale bez mezery. Po zavináči přijde "yahoo  tečka  com"

Poznámky 

Pohnutky ke skepsi vůči Egyptologické palimpsestové verzi

V prosinci, 1998 jsem vystoupil z diskuze s postřehem,  že v protikladu k báji bující mezi vědci o solidním kameni na němž jsou glyfy vyryty, fotografie ukazují něco úplně jiného.
Vypadá to tak, že glyfy jsou vyryty na tenké kamenné desce, jež pokrývá solidní kámen, mimo místa kde se část desky odlomila.

Je to samozřejmost - hladce otesaný povrch vnitřního bloku k vidění tam kde krycí vápencová deska odpadla -  kontrastující s neotesanou prasklinou v krycí desce - až po římsu vytesanou přímo do sloupu, na níž ted už zlomená deska spočívá.


 

Detail z fotografie od Sheri Nakken
http://www.nccn.net/~wwithin/egypt.htm
http://www.finart.be/UfocomHq/abydos2.htm>
 

Glyfy s Abydoskou helikoptérou jsou ryté na kamenné desce, zakrývající solidní kamenný trám, až na místo, kde se deska odlomila. Tato skutečnost odhaluje, že starověcí Egyptané si mohli vybrat z několika možností.  Byli to slovutní kameníci, takže nebylo by praktičtější a lepší:
 
Odstranit starý obklad a nahradit jej zbrusu novým?

Nová tabulka by byla mnohem lepší než hokus-pokus se sádrou, jestliže účelem bylo zbavit se starého nápisu, a nezahrávat si s budoucností nového nápisu. Tlouštka desek naznačuje, že by se také daly vybrousit nahladko před rytím nových glyfů.
Rytí desek se s největší pravděpodobností odehrávalo na zemi, což by pomohlo vysvětlit vysokou kvalitu glyfů.

Několik jasných nevýhod sádry

Nápisy na vápencové desce byly důležité, kdo by je nedbale zaplácal sádrou?
Za prvé, sádru by se jen stěží dalo přesně naladit na zrnitost kamene a jeho barevný odstín. Stíny starých nápisů by vždy strašily mezi těmi novými..
Za druhé, sádrová výpln bude zákonitě reagovat jinak na změny vlhkosti a teploty než solidní kámen. Její mělkost by přispěla k celkem brzkému vydrolení.
Za třetí, kdokoliv měl měnit text by se musil stát chtě nechtě i tvůrcem forem ze starých a nových textů viděných vespolek. Tato osoba si nutně uvědomovala tvary kombinací číhajících na vápenci na vydrolení sádry, ledaže by jsme ji považovali za smyslů zbavenou. Tudíž je možné, že umělec by měl snahu nadat těmto formám nějaký význam. Není mojí vinou, že tento význam se jeví jako sestava moderních mašin.
Za čtvté, jak by mohli spolehliví, perfekcionističtí egyptští řemeslníci a architekti být tak naivní aby si mysleli, že v budoucnosti by někomu záleželo na převládání uchvatitelských textů rytých částečně do sádry nad těmi originálními? Kámen přetrvá sádru, tak proč by měl faraon-junior čelit věčné hanbě jako zloděj a lhář po chvilce nezasloužené slávy tak pomíjivé jako životnost padělatelské sádry?
Konečně, budování chrámu ještě pokračovalo za vlády Ramsese. Materiály a řemeslníci byli na místě k dispozici, aby odvedli solidní práci. Saškárna ve spojení s palimpsestem by skutečně byla zbytečná, ledaže by ten palimpsest byl úmyslný.

Zdá se, že prakticky veškeří kolegové Katherine nedbají na tyto eventuality. Martin Stower si myslel, že glyfy jsou na solidním kameni, když psal o 'strukturální integritě' trámů držících váhu masivního stropu, jež by byla ohrožena pokud by Egyptané využili jedné možnosti, o které jsem se v naší diskuzi tehdy zmínil:   

"Uplné odstranění poměrně mělkých starých glyfů"

K vykonání kvalitní práce na nápisech by nebylo zapotřebí mnoho úsilí navíc, pokud pamatujeme na vše co se muselo udělat - jako například lešení. Broušený anebo znovu vybroušený kámen místo sádry představoval jediné permanentní řešení a to Egyptané věděli.  Vždyt šlo o civilizaci řemeslníků, kteří kdysi vyleštili 22 akrů tvrdého vápence z Mokattanu s přesností očního optika a to ve spíše krátkém období několika let pokrývání Pyramidy.
Máme tu extrémně důležitou zprávu o vítězství faraona otce a faraon syn si chce zásluhu o ně přívlastnit padělkem. A tak si to nechá udělat nejlacinějším a nejpodřadnějším způsobem použití sádry na několika čtverečních stopách kamene, které přece mohly být snadno vybroušeny. V případě potřeby by to faraonovi řemeslníci dokázali i s žulou, tohle byl jen vápenec. Navíc,  podle zpráv se jedná o jediný příklad nedbalosti v celé svatyni - naši scénku Abydoské Helikoptéry. Vše ostatní je ve znamení vynikající dovednosti.  To zmáhá moji důvěřivost. No, jasně..

Katherine Griffis napsala:
> Existuje i grafické znázornění původního titulu, jež ukazuje jak
> to bylo původně, přes které je názorná ukázka jak
> následující titul byl zapracován do toho staršího.  Tato ukázka
> je rovněž na té vebové stránce.

Ta grafika je nahoře - Ukazuje dvě nová rytí a i tak nestihá objasnit původ některých částí glyfů, jež jsou v grafice červené. Laskavě si všimněte jak byl údajný glyf ruky uveden do normalních proporcí.

Ruka   
                  
                        

Pokud zde kdysi byla sádra, už se úplně vydrolila.
To potvzují hladké a pravidelné okraje glyfů v současné podobě.
          

                                     

Jaký pták?

Na polokruhu sedí nějaký pták, Janků věří, že je to kuře. Pokud přeložíme hieroglyf kuřete přes kamenný tvar, celkem dobře se tam hodí, hlavně v oblasti hlavy.  Jenže, když přes místo přeložíme jiný znak ptáka  - hodí se tam ještě lépe! Hodí se tam perfektně, až na hořejšek hlavy.


w           Negativita                

Dole: Tihle ptáci se na glyf také dobře hodí..

K    

Text v obrázku dole: černá barva označuje ůspěšnou identifikaci, modrá možnou identifikaci a červená neidentifikované části

Katherine Griffis:  Kdysi bylo rozhodnuto zaměnit pětinásobný královský titul Seti I za ten jeho syna a následníka,  Ramessese II. Na fotkách jasně vidíme "Kdo odráží Devět Luků," součást některých "Dvě Dámy" jmen Seti I,  nahrazené "Kdo chrání Egypt a poráží cizí země,"  Dvě Dámy - jméno Ramesses II.  


© Photo copyright  Lumir G. Janku

http://www.ufocom.org/pages/v_us/m_archeo/Abydos/abydos.html

Citát dole je z článku Lumíra G. Janků, ve kterém připouští, že nějaké otazníky ještě zůstávají. 
http://www.enigmas.org/aef/lib/archeo/abydosm.shtml

Jeden aspekt nápisu je záhadný. Chrám v Abydosu (nebo Abdjou, jak místo zvali Egyptané), je skutečně pozoruhodná stavba, hlavně co se týká kvality glyfů. Všechny jsou velmi přesné a tak daleko jak to dokážu posoudit, nikde v celém chrámu není ani stopy po ledabylé práci, kromě toho hořejšího nápisu.     !!!

Janků otazník zasluhuje tři vykřičníky. Pravda je přesně opačná. Jakmile překroutíme pravdu stává se z ní preclík.

Janků také napsal:
Chrám byl postaven Seti I a dokončen jeho synem, Ramsesem II, během éry klasického obrození. Zjevné opravy na dotyčném nápisu se tak zdají nemístné. Ale bez překladu textu, je obtížné nabídnout hypotézu proč byl původní nápis pozměněn, patrně dvakrát.  

Jinými slovy, jak se egyptologové snaží vše poskládat do celku, vždy něco zbyde navíc, něco co se nedá určit a tak vzniká potřeba předpokládat další zásah egyptských rytců. V oficiální dějové linii nastává zmatek.
Dejme tomu, že egyptský chrám vlastnil tajemství, proč by některá neměla být zvěčněna na stěnách chrámů v tajemných  scénách sestavených z hieroglyfického Lega?

Obdoba  Výjevu Abydoské Helikoptéry z Doby Kamenné - Další Palimpsest?

Kdysi jsem už čelil podobnému problému. V obrazu 14,000 let staré rytiny na tabulce z Francie jsem objevil scénku, jež je podle mně ekvivalentem Abydoské scénky v tom, že ukazuje sestavu starodávné technologie. Pochopitelně, chtěl jsem to nadšeně oznámit celému světu.


 

Dívku se dá skoro úplně rozložit na díly reprezentující mašiny. Nohy - letouny, levé stehno - plachetnice, pravé stehno -  futuristická ponorka (flexibiilní jako ryba), trup - čočka (létající talíř) s pyramidou uvnitř, čočka se dá ještě rozdělit na létající talíř a jakoby stíhačku. Příteli Ládovi Ungrovi z Nového Zvolání také tento celek připomíná parašutistku ve volném pádu se dvěma padáky, Jirkovi Královi zase pilota v sedačce po katapultaci.




Mimochodem, tato rytina z doby kamenné je také považována za palimpsest. Prý je to shluk různě starých rytin na vápencové destičce, na níž lze pouze snadno rozlišit figuru dívky v klobouku, kabátku. kalhotách, botách a zřejmě i s kabelkou -  i tento fakt je sám o sobě přímo úžasným zjevením. 
Má vize byla připsána chtivému, selektivnímu vnímání. Byly mi citovány tváře v oblacích, Rorschachovy inkoustové skvrny, tvář v Měsíci, atd. Samozřejmě, vždy jsem takovým námitkám, platným v mnoha jiných případech, perfektně dobře rozuměl. Například, tu dívku jsem viděl zrovna tak dobře jako jiní, ale měl jsem silný pocit, že při pootočení devadesáti stupnu doleva její nohy mají připomínat letouny. Každé orientaci je vlastní jiná scénka. Obraz má svou vlastní logiku. Řešení a důkaz je pak v matematickém obsahu.